|
|
Vývoj příjmových nerovností v zemích V4
Borzov, Mikhail
Bc. Borzov, M., Vývoj příjmových nerovností v zemích V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Bakalářská práce s názvem "Vývoj příjmových nerovností v zemích V4" se zabývá identifikací relevantních faktorů, které ovlivňují vývoj příjmových nerovností v jednotlivých zemích Visegrádské skupiny v období 2004–2020. Teoretická část práce poskytuje aktuální přehled studií, které se věnují problematice příjmových nerovností. Tato část práce analyzuje teoretické koncepty a různé přístupy, jež jsou v současnosti užívány ke vysvětlení příjmových nerovností. Empirická část práce se zaměřuje na provedení korelační a regresní analýzy s cílem identifikovat konkrétní faktory, jež ovlivňují příjmové nerovnosti. Výsledky regresní analýzy ukazují, že mezi významné faktory patří nezaměstnanost, globalizace, struktura průmyslu a jeho přidaná hodnota a další faktory. Tyto výsledky naznačují, že změny v těchto faktorech mohou mít významný dopad na příjmové nerovnosti v zemích V4
|
|
|
Globalization, Rule of Law and Wealth Inequality
Svěchotová, Anežka ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme determinanty majetkové nerovnosti za pomocí nově sestaveného a rozsáhlého datasetu. Součástí tohoto datasetu je 39 nezávislých proměnných včetně měřítka právního státu a 6 dimenzí globalizace. Kvůli velkému počtu proměnných a nejistotě ohledně podoby ideálního modelu jsme použili metodu zvanou "Bayesian Model Averaging (BMA)". Tato metoda je schopná vyhodnotit velký počet potencionálních proměnných a pomocí hodnoty "posterior model probability (PMP)" vybrat determinanty majetkové nerovnosti. Metodou BMA jsme identifikovali pět determinantů - tři ukazatele finančního rozvoje, růst HDP a "dummy" proměnnou pro země z regionu Latinské Ameriky a Karibiku. Ačkoli dimenze globalizace nejsou determinanty majetkové nerovnosti, úzce spolu souvisejí. Klasifikace C33, E21, G51 Klíčová slova Globalizace, majetková nerovnost, Bayesian Model Averaging (BMA) Název práce Globalizace, měřítko právního státu a majetková nerovnost
|
|
|
New new bottom billion: Poverty and regional differences in price levels around the world
Šedivý, Marek ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
New new bottom billion: Poverty and regional differences in price levels around the world Author: Marek Šedivý Supervisor: Petr Janský, PhD. Abstrakt Srovnatelné cenové hladiny jsou nezbytným nástrojem pro srovnání ekonomických indikátorů rozdílných států. V dnešní době jsou produkovány následujícími organizacemi - Světovou bankou, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a organizací Penn World Tables. Nicméně tyto cenové hladiny jsou poskytovány na národní úrovni a to vzdor tomu, že existence vnitrostátních rozdílů v cenových hladinách byla prokázána. Opominutí vnitrostátních rozdílů v cenových hladinách by mohlo mít za následek vychýlení odhadů ekonomických indikátorů založených na příjmech. Tato práce má za cíl odhadnout míru tohoto vychýlení. Za tímto účelem jsou využity již existující práce zabývající se touto problematikou a existující odhady regionálních cenových hladin. Tyto data jsou využity k sestavení ekonometrického modelu, s jehož pomocí jsou následně odhadnuty regionální cenové hladiny pro vybranou skupinu 21 států, jež jsou následně zkombinovány s daty pocházejícími z průzkumů příjmů poskytnutými organizací Luxembourg Income Study za účelem spočtení Gini koeficientů a procenta lidí žijících pod hranicí chudoby. Oba indikátory jsou spočteny upravené a neupravené o regionální cenové...
|
|
|
The Effect of Globalization on the Income Inequality
Stárek, Martin ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Zeynalov, Ayaz (oponent)
Tato práce zkoumá efekt globalizace na přijímovou nerovnost. Zaměřujeme se na některé prvky metodologie použité ve většině prací na toto téma, které mohou mít významný vliv na výsledky, ale které nejsou ve veřejně dostupném výzkumu adresovány. Zaprvé jsme navrhli nový způsob normalizace, který vytváří stabilnější data, a za použití této metody jsme vytvořili nový jednoduchý globalizační index. Tento index vykazoval konzistentnější výsledky než standardní globalizační veličiny. Zadruhé, zjistili jsme, že nejvýznamnější veličina v kompozitním indexu nemusí mít žádné ekonomické nebo logické vysvětlení. To byl případ efektu počtu přihlášených mobilních účtů na 100 obyvatel na přijímovou nerovnost. To znamená, že výsledky kompozitních indexů by měly být interpretovány opatrně a lepší přístup k analýze je pravděpodobně odhad efektů všech dílčích veličin individuálně. Navíc jsme zjistili, že dílčí veličiny kompozitního globalizačního indexu mohou mít opačný směr efektů na přijímovou nerovnost. Tyto efekty se pak vzájemně odečtou, přinejmenším částečně, což vede k menším a statisticky méně významným výsledkům. Nicméně, celkový efekt globalizace na přijímovou nerovnost, ačkoli není statisticky významný, je nejspíše záporný. To platí zejména v případě rozvíjejících se zemích. Pro rozvinuté země je efekt...
|
|
|
Komparace míry rovnosti příjmů České republiky a Maďarska v letech 2009 až 2014
Slámová, Adéla ; Barák, Vladimír (vedoucí práce) ; Štekláč, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá srovnáváním míry příjmové nerovnosti v České republice a Maďarsku. Práce se zaměřuje na historický vývoj obou zemí v období transformace, jejich stupněm evropské integrace a uvádí některé ekonomické teorie, které se zabývají distribucí příjmů ve společnosti. Součástí práce je analýza jednotlivých faktorů, které mají podíl na konečné velikosti míry příjmové nerovnosti a komparace velikosti Gini koeficientu v jednotlivých letech v období 2009 - 2013. Hlavním přínosem této analýzy je zjištění, že v České republice je největším problémem malé zaměření vysokoškolských studentů na technické obory a očekávatelná krize důchodového systému, v Maďarsku stojí za stále se zvyšující příjmovou nerovností především nízká vzdělanost populace a vysoké sociální dávky pro rodiče, což je odrazuje od brzkého návratu na trh práce.
|
|
|
Redistribuční aspekty veřejných financí
Plevková, Dana ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Teklý, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou redistribuce veřejných financí. Jsou zde popsány faktory, které do procesu redistribuce zasahují. Pozornost se přitom věnuje rovnosti přerozdělení příjmů mezi souborem sledovaných domácností. Protože míru přerozdělení ovlivňují různé faktory, je zde provedena jejich analýza. Míry nerovnosti přerozdělení příjmů zde měříme u sledovaných českých domácností za rok 2005 až 2007. Výpočty zahrnují analýzy jednotlivých druhů příjmů a složek, které rovnost přerozdělení ovlivňují. Součást závěru tvoří porovnání výsledků z uvedených statistik s údaji publikovanými OECD. Hlavním cílem práce je potvrzení nebo vyvrácení následující hypotézy: "Daňový systém a systém sociálního zabezpečení výrazně ovlivňuje přerozdělení příjmů v českých domácnostech."
|
host ::
RSS.